Co (ne)poslouchám aneb v hudbě jsem velmi vybíravý | Michal Smrčka - blog

Co (ne)poslouchám aneb v hudbě jsem velmi vybíravý

Po tom, co jsem zveřejnil lehkou narážku „Rammstein - ten jejich nový pornoklip je fakt cool“, se objevila bouřlivá reakce mnoha lidí. Vzhledem k tomu, že jsem vášnivý klavírista, byly obvyklé názory víceméně fanatických fanoušků Rammsteinu v tomto stylu: „no jo, pro něj je zábavný klip takový, ve kterém hraje někdo na klavírek nebo na housličky“.
Ačkoli to je nepochybně perfektní setření mé osoby, musím říct – ne, skutečně neposlouchám jen vážnou hudbu. Co tedy poslouchám a proč?

Dalo by se říct, že mám rád téměř všechny hudební žánry, nicméně jsem docela vybíravý, co se týče konkrétních děl. Jsem občas skeptický vůči pouhým vokálním interpretům. Oni mají obvykle dobře zabarvený hlas, dobrou intonaci (to však není pravidlem, protože většina umělých hvězd naopak zpívat vůbec neumí). Ale jsou závislí na dodávkách již hotových songů. Stačí, aby skladatel jednou neprodloužil smlouvu, a interpret jde v tu chvíli i s celou jeho image do kytek. Tedy, pro lidi, kteří umějí poslouchat. Vy totiž neposloucháte interpreta, ale skladatele. A že do toho interpret dává svoje srdce, svoje city…? Dobře, zásluhy na tom zpravidla má, ale tohle moc neříkejte, dokud zpěváka neuslyšíte naživo. Deska se obvykle tvoří tak, že se song nazpívá mnohokrát za sebou a z nahraného materiálu se použijí pouze ty nejlepší části. Trocha audioefektů a filtrů a máme nový song.

Puberťákům, kteří zpěváka/zpěvačku milují pouze kvůli jejich stylu a hudba to pouze doplňuje, je toto jedno, ti zůstanou věrni pořád a i nadále si budou pouštět jejich hudbu z chřastícího reproduktorku v telefonu v přeplněném autobuse…

Co dále moc nemám rád, jsou amatérské hudební skupiny (viz většina obsahu webu Bandzone.cz). Část z nich je víceméně talentovaná (např. bývalí Pesmystici), většina z nich je ale podle mě pouhá parodie. Pořád to stejné. Začnou hrát a já vím, jak to skončí. Je to taková zábava hlavně pro ně a pro jejich místní kamarády. Beru to, plně je chápu, ale z reproduktorů mi to nikdy hrát nebude. Zvlášť proto, že hudebně jsou jejich díla žalostné a pointa je v relativně dobrém textu, o čemž se vyjádřím o pár odstavců níže.

Kdysi jeden hudební znalec (nevzpomenu si na jméno) pronesl, že na světě existuje asi 20 písní a vše ostatní jsou jen jejich „mutace“. Něco pravdy na tom je.

U vážné či skutečně autentické hudby je situace zcela jiná. Skladatel je umělec a charakter jeho děl je s ním vždy spojen. To je to, co mě na nich fascinuje, lze sledovat jeho vývoj, poslech je aktivní zábava. U větších děl starých autorů (např. Bach a jeho fugy) je nutné se pro plný požitek hudbu dokonce naučit poslouchat. Zní to bláznivě, ale je to pravda, jen tak se dá hudba vycítit a prožít. Přináší to radost z dokonalosti skladatele.

Před výčtem toho, co poslouchám, vám však ještě jednu věc, která je u mě asi zcela atypická: téměř nikdy neposlouchám text k hudbě. Nebaví mě to. Slova můžou pěkně dobarvovat zvuk (zvlášť krásná je angličtina), o tom nepochybuji. Ale abych poslouchal například jakéhosi Záviše (ačkoli bydlí ve stejném městě a je můj jmenovec) jen proto, že má ve svých textech úžasně sprostá slova, mi připadá trochu povrchní. Ovšem někomu se jeho hudba může líbit. Mně ne.

Ale teď konkrétně.

To, co poslouchám, záleží na momentální náladě a činnosti (odpočívám/pracuji/čtu/píšu článek/…). Nejčastěji je to však kvalitní jazz – Dee Dee Bridgewater, Jamie Cullum, ze starších Ella Fitzgerald, Glenn Miller, Louis Armstrong, Duke Ellington, Ray Charles. Skvělou jazzovou instrumentální hudbu (s nádechem barokní hudby) složil Claude Bolling.

Z jiných žánrů je to například pop – Elton John, Michael Jackson, Abba, Avril Lavigne (starší desky), The Beatles, Elvis Presley a mnoho dalších.

Občas si ale poslechnu i elektro nebo techno – například Karma. Nevadí mi občasný rap, muzikály („žral“ jsem kdysi zejména Jesus Christ Superstar a úpravu Jazz side story) ani něco tvrdšího (Metallica, Accept, Blind Guardian, Iron Maiden)…

Čtěte také:

• Vybíráme nástroj pro dítě: Klasické nebo elektrické piano?
• Hudební festival Znojmo 2009 a naše vystoupení
• Co (ne)poslouchám aneb v hudbě jsem velmi vybíravý

 

Názory a komentáře k článku

[1] anette	19. 09. 2009, 20:09
myslím, že tvůj názor na ,,bandzone muzikanty je naprosto vystihující

[2] Michal Smrčka admin	19. 09. 2009, 20:44
anette: To jsem rád :-)

[3] ^Benny e-mail www	19. 09. 2009, 21:27
Era a Enya z té pohodové a Nightwish z té tvrdší, znáš? Že neposloucháš text mě celkem mrzí, já si spíše vybírám písničky podle textů a mám radši doopravdy anglické, než české. Z nich snad jedině Kabáti, a i ty musíš uznat, že ty texty mají rozum. :-) Mimochodem jinak opět úžasně sepsaný článek. :-)

[4] Michal Smrčka admin	19. 09. 2009, 21:41
Ale jo, od Ery a od Kabátů mám v mixu taky pár kusů - a od Enyi občas dokonce něco hraju. Jinak díky

[5] Filip Slováček www	20. 09. 2009, 02:14
Karma opravdu není techno ani elektro!!!

[6] turnyourback

20. 09. 2009, 03:56

Díky za ty Pesmystiky :D .. nicméně je fakt, že kapelu dneska zakládá kde kdo. Viděl jsem spoustu borců, co se mi chlubili, že hrajou na kytaru už 2 roky a založili fakt výbornou kapelu. Rád bych jim to věřil, ale vím, že to prostě v 99% případů nevyjde a hrajou sračky. ... Když už někdo chce dělat hudbu, tak ať zapojí mozek. Kapely typu: "poskládám 5 akordů, do toho nějakej text", je ubohý. O tomhle vím svýho dost. Mám na bandzone scénu docela rozpolcenej názor. Na jednu stranu je většina produkce bídná. Ale zase na druhou stranu, ti lidi aspoň mají hezkýho koníčka... Do hudby musí člověk vyzrát a měl by mít aspoň nějaký hudební vzdělání. *jestli něco nedává smysl, svádím to na to, že jsou 4 hodiny ráno a sem opilej- Nicméně, k tomuto sem se musel vyjádřit*

[7] Michal Smrčka admin	20. 09. 2009, 09:58
Filip Slováček: Ať se to nazývá jakkoli, taneční hudba, techno, elektro - jsou tam prvky ze všech těchto tří vyjmenovaných žánrů. Na různých serverech je styl Karmy označován jinak... turnyourback: S těmi 3-5 akordy souhlasím, měl jsem rozepsanej i odstavec "jak vypadá typickej bandzone song", ale to mi přišlo už jako moc úchylný :)

[8] Tom Svoboda

22. 09. 2009, 09:03

,,Deska se obvykle tvoří tak, že se song nazpívá 50x, nahraný materiál se rozkouskuje na malé části (dokonce až na slabiky) a poslepují se ty nejlepší." Muzes mi prosim vysvetlit, kde jsi k teto informaci prisel? Uz jsem se s timhle nazorem setkal, dokonce se k tomu vyjadroval jeden oldskool zvukar, co delaval starsi veci od Gotaka, nicmene praxe vypada trosku jinak. Vymyslis si tydle veci, ci snad mas nakej zdroj? ;o)

[9] Michal Smrčka admin	22. 09. 2009, 09:29
Tom Svoboda: Neříkám, že je to pravidlem, ale ve skutečnosti se tohle děje ;) Pokud jde o "nazpívá se 50x", pak je nutné toto číslo brát trochu s nadhledem, tento web není encyklopedie. Informace vymyšlená není. Přesto bys nám tu mohl zvukaře Gotta odcitovat, ať je to trochu zajímavější :)

[10] Tom Svoboda	22. 09. 2009, 10:49
Pokud neni vymyslena, prosim o zdroj, treba se priucim necemu novemu. Citovat nemuzu, ten clanek vysel kdysi v Muzikusu, vazne si nepamatuju ani jmeno, ani nadpis a googlit veci jako "strih", "zvukova postrprodukce" nebo samotny "bozsky kaaja" je pomerne marny. Ale alespon neco mi z toho zustalo v hlave a mam se na co odkazat namisto sireni bludu :o)

[11] Michal Smrčka admin	22. 09. 2009, 11:09
Tom Svoboda: Buď řekni konkrétní důvod nesouhlasu s pointou mé věty (že songy často vznikají z mnoha opakovaných zdrojů a je aplikována spousta audiokorekcí - ač v textu trochu laičtěji řečeno), nebo prosím nekomentuj. Rád se poučím z tebou přečteného článku, ale pokud místo normálních argumentů řekneš "šíříš bludy", "praxe je jiná", tento web tě nebude mít rád :)

[12] Tom Svoboda

22. 09. 2009, 12:01

Moment, že ,,songy často vznikají z mnoha opakovaných zdrojů a je aplikována spousta audiokorekcí" je samozdrejme pravda, ovsem ze ,,nahraný materiál se rozkouskuje na malé části (dokonce až na slabiky) a poslepují se ty nejlepší", s tim musim hrube nesouhlasit. Proto se stale ptam, odkud tuto informaci mas, proste me zajima, kdo tyhle veci pousti ven, protoze mi to komplikuje muj profesni zivot a ty se na tom timdle clankem taktez podilis, jakkoli nemusi byt primarne zamerenej na zajemce o studiovy nahravani, proste se to dostane lidem do podvedomi. Takze znovu, okdkud mas, prosim tuto informaci?

[13] Michal Smrčka admin

22. 09. 2009, 12:27

Děláš si srandu? Komplikuje ti profesní život, když dostanu do podvědomí lidí, že velká část toho, co poslouchají v rádiu, ve skutečnosti není zpěvák schopen zazpívat? Že je to slepenec mnoha pokusů? Není to jen o zpěvácích, dělají to třeba i klavíristé, kteří dvacetiminutovou sonátu nahrají na x pokusů a sestříhají to podle kvality částí. Ti to dokonce často i zrychlí. Nedám ti odkaz na jeden článek s nějakým názorem jednoho člověka, mám s tím osobní zkušenost. Samozřejmě, že střihnout piano je jednodušší, než zpěv, ale možné to je, o tom ale ty víš své ;) Nebo ti jde jen o formulaci věty? Ok, v zájmu tvé kariéry jsem trochu změnil slova a zmírnil to, nicméně pořád je to o tom samém a pointu z tohoto webu prostě nestáhneš, protože je to fakt.

[14] Tom Svoboda	22. 09. 2009, 12:43
Jakou osobni zkusenost? :o)

[15] Michal Smrčka admin	22. 09. 2009, 12:57
Zkušenosti s nahráváním a stříháním piana (skrz midi sampler nebo mikrofony u klasického piana), ne zpěvu a tvorbou songů ve studiu, možná to bylo zavádějící

[16] adela	11. 10. 2009, 17:24
mame podobnej vkus, miso, jamieho zboznuju a jazz celkove♥

[17] Jiří Marek e-mail

08. 02. 2010, 23:19

Ahoj, musím přiznat, že mě tvůj článek zklamal. Do teď jsem byl nadšen z tvých názorů a rád o nich přemýšlel, ale tímhle jsi u mě hodně klesl. Tvrdíš jak máš vytříbený názor, ale když uvedeš příklady své oblíbené hudby nestačím se divit. Jsem zastánce velice lehkého systému hodnocení hudby: Libí, nelíbí, dobrý, špatný. Může být hudba, kterou neposlouchám, ale uznám, že je dobrá. Či hudba, která se mi líbí a není po kvalitní stránce nejlepší. Dále nesouhlasím, že texty jsou u písní zbytečné. V dnešní době prakticky nikdo nečte poezii a tímto způsobem se k lidem dostává alespoň slabí odvar. Dále mi vadí tvá zmíňka o Pes mystik a dobrá nálada, protože nejsi nestranný-asi se ti líbí, ale uznej, že jsi ovlivněn, protože tě zasáhla jejich blízkost (tzn. charisma a omlouvám se-modernost). A v poslední řadě, ano jsem další z patlalů bandzone, který tam hodí 4 akordy a má píseň a nestydím se za to. Asi to nikdy nepochopíš, ale já jsem rád, že to nepochopíš, pro lidi jako ty nechť je svět "patlalů" z bandzone uzavřen. S pozdravem J. Marek

[18] Michal Smrčka admin

09. 02. 2010, 09:43

Ahoj Jirko, nejdřív, díky za reakci. Ale moc s tebou nesouhlasím: Tohle je článek o tom, co poslouchám a neposlouchám. Ne o tom, co neposlouchám, ale je dobré. Nikde jsem se nezmínil o tom, že je nějaká hudba špatná. Konkrétně o Bandzone píšu, že tyto amatérské skupiny MOC NEMÁM RÁD, ačkoli jsou mezi nimi i talentovaní. Takoví to třeba někdy dotáhnou daleko a Bandzone je pro ně zatím jen takový rozjezd. Ale tříakordovky bez nápadu si já prostě doma dobrovolně nepustím (ještě jednou, neříkám, že jsou takoví všichni). To, že texty jsou u písní zbytečné, jsem vůbec neřekl. Prostě texty skoro vůbec neposlouchám, já osobně. Dokonce jsem uvedl, že je to věc u mě zcela atypická. Nevidím v tom kritizování textů, že je to zbytečnost. Pokud ty jo, vysvětli mi to. Pes, mystik a dobrá nálada - šel jsem si je na koncert vždy rád poslechnout, protože se mi líbila většina jejich melodií. To je jedna z těch talentovaných bandzone skupin. A že nejsem nestranný - máš pravdu. Jenže o tom blog je. I slavní novináři si píšou ještě mimo svou práci blog, protože chtějí někde ventilovat svoje osobní subjektivní názory na věci okolo. Ty do novin totiž moc nepatří. Tohle nejsou noviny...

[19] Petr Seghman e-mail

15. 07. 2010, 23:47

Úvodem řeknu, že se svým vkusem v 17 letech moc nezapadám. Leckdo se mi posmívá a tak... Teď od začátku ... S některými názory naprosto souhlasím, například mě také vyvede z míry každý druhý moderní "idol"... Co se zpěvu týče, slova nejsou tak důležitá, ale když někdo na slova "hraje", jako například již zmíněná Ella Fitz., je to o něčem jiném. Já osobně zbožňuji jazzové Bigbandy, Glenn Miller, Benny Goodman, a pod., ale na samém vrcholu je Edward Kennedy "DUKE" Ellington se svou orchestrou. Téměř žádný zpěv, spousta sól a variant, ale přesto vždy je poznat, že skladba vznikla pod Dukovýma rukama. Co se BandZone týče, znám pár takových skupin... I muzikanty osobně. Ve Slaném jich tu máme... :) Nemusím je, ale na druhou stranu, jak je v článku hezky vystiženo, je vidět, že je to baví... Já začínám hrát na Trombone, zatím žádná sláva, jeden a půl roku je málo, ale i tak mi jedna ze zdejších kapel nabídla místo... Pak mají hrát hezky, když jim stačí začínající hráč... A co se Techa a Elektronické muziky týče? Ta jde mimo mě. Skladba téměř bez melodie, kde se rytmus změní po 10 minutách mi přijde trošku duchaprázdná. Mimo to, jestliže můj příbuzný může v 15 letech a roce zkušeností s FREEWARE softwarem dosáhnout uznání v oblasti DnB, nemyslím si, že to bude až takové umění... S pozdravem, Petey Seghman

Přidat komentář

Jméno
E-mail
Web	Nejsem SPAMMER (zaškrtněte)
Text
	Odesláním souhlasíte s pravidly.